Aktuální tiskové informace:
Braòme si evropskou identitu, vyzval festival nìmecký filozof (Deník, 19.6.2008)
„Máme v¹ech pìt pohromadì?“ takovou otázku polo¾il úèastníkùm nedìlního zahajovacího aktu èesko- nìmeckého Festivalu uprostøed Evropy v bavorském Tirschenreuthu ve svém slavnostním projevu nìmecký spisovatel a filozof Peter Prange, autor románové trilogie „Weltbauer“ nebo nedávného nìmeckého bestselleru „Hodnoty – od Platóna k popu“.
Vyslovil se radikálnì proti nesmyslnému evropskému skrývánívlastních pøedností na jedné a podlézavému obdivu ke v¹emu americkému na druhé stranì.
Úèastníkùm zahajovací slavnosti, vìt¹inou z øad pøedstavitelù regionální a lokální samosprávy z bavorsko- èesko- saského trojmezí, svými slovy doslova bral dech.
„V duchu rozporuplnosti nás Evropanù pohlédnìme pozornì na vlastní kulturní vývoj a rozmanistosti na¹eho evropského kulturního prostoru.“ øekl. „Namísto slepého naslouchání komerci svìta braòme svou identitu a rozpomìòme se na hluboké dìdictví koøenù na¹ich kultur“, vyzval Prange v nará¾ce na leto¹ní festivalové motto „koøeny • doteky • promìny“. Sázíme na elitu, ale chceme rovnostáøství, na¹e protiklady nás nakonec spojují. Kdo je Evropan? Prací posedlý lenoch? Skrýváme své pøednosti a tím si jenom ¹kodíme. Hodnoty se musí zachovávat a jednou z tìchto hodnot je hudba,“ prohlásil spisovatel.
Exkurz do tisíciletých dìjin spoleèného sou¾ití Èechù a Nìmcù ve støední Evropì a pøipomenutí událostí 20. století v obou zemích pøednesl kulturní a tiskový ata¹é èeského velvyslanectví v Nìmecku Michal Bucháèek. I námìstek hejtmana Karlovarského kraje Jiøí Behenský se ve své øeèi vìnoval bohatému kulturnímu dìdictví v srdci Evropy . Jeho otisk a pokraèování nalézá právì v podobì tohoto spoleèného a pestrého festivalu. „Projevy na leto¹ním zahájení byly oproti pøedchozím roèníkùm festivalu ve zcela novém, burcujícím duchu.“ upozornil Behenský.
Síò Klára nabídla dobrodru¾ství s varhanami a pozounem (23.6.2008 MF Dnes)
Ponìkud dobrodru¾nou koncertní kombinací varhan a pozounu pøilákal Festival uprostøed Evropy øadu milovníkù klasické hudby do chebské výstavní a koncertní sínì Klára. A dva rovnì¾ ponìkud excentriètí, velmi talentovaní nìmeètí mladíci, pìtadvacetiletý pozounista Frederic Belli z Baden-Badenu a sedmadvacetiletý varhaník Markus Rupprecht z Regensburgu, publikum ne¹etøili. Na pøivítanou pøedvedl Frederic Belli v kompozici Basta soudobého ¹védského experimentátora s elektronikou a dechy Folkeho von Rabe divoké, a¾ neuvìøitelné pøedstavení, co v¹e je mo¾né zahrát na pozoun. Suverénnì si tím podmanil vysoko klenutý barokní prostor i získal respekt posluchaèù.
Po tomto úvodu nemohl snad nastat vìt¹í kontrast, ne¾ prùzraèný dvouhlasý duet s varhanami Probuïte se od Johanna Sebastiana Bacha. Pozoun jako druhý hlas zde znìl zprvu tak nepatøiènì a pøekvapivì, a¾ nakonec pùvabnì a objevnì. Koncert gradoval majestátným a velkolepým Hosannah romantika Franze Liszta, pøi nìm¾ dali oba hráèi zaznít souhøe svých nástrojù s bývalým kostelem ji¾ naplno a velmi pùsobivì a¾ do témìø ohlu¹ujícího a extatického finále. Po nìm ordinoval sólovì varhaník povznesenému publiku opìt nì¾nì kultivovaného Bacha a jeho snivé Samému Bohu na výsostech chvála, aby vzápìtí zaznìl zase plný, neobvyklý a krásný souzvuk varhanních pí¹»al s pozounem v Kusu v es od bretaòského modernisty Josepha Guy Ropartze inspirovaném a¾ rozpustilou lidovou melodií ze západofrancouzského pobøe¾í.
Druhá èást koncertu patøila modernì. Obdivuhodnou souhru pøedvedli umìlci v obtí¾né a roz¹afné Fantazii polsko-amerického impresionisty Sigismunda Stojowského. Více asijskými zvukovými vibracemi, ne¾ evropskou harmonií, zasáhla pøítomné temná a zneklidòující kompozice Zvuk a dozvuk ruského experimentátora Alfreda Schnittkeho plná napìtí, svírající tísnì i explozí tragického dvacátého století, bezdìènì korespondující s torzem gotické piety v prùèelí chebského koncertního prostoru. Dal¹í zlom a kontrast znamenalo Preludium pro sólové varhany od francouzského avantgardního serialisty Oliviera Messiaena - barevné, jasné a pøekotné jako ptaèí zpìv, kterým se tento autor rád inspiroval. Velkolepým finále koncertu a oslavou hudby pak byl romantický Symfonický kus od varhaníka z chrámu La Trinité v Paøí¾i Felixe Alexandre Guilmanta plný radosti a nadìje. Posluchaèi si vy¾ádali je¹tì pøídavek, kterým bylo zopakování Ropartzova Kusu v es.
Festival uprostøed Evropy v Chebu opìt dokázal, ¾e i experimenty soudobé klasické hudby mají v pohranièí své publikum a své jedineèné místo. Tím lépe, kdy¾ se pøi nich lze seznámit s vycházejícími hvìzdami nové hudební generace Evropy.
Europa Galante zahájili festival emotivnì (MF Dnes 17.6.2008)
Leto¹ní slavnostní zahájení letního èesko-nìmeckého Festivalu uprostøed Evropy patøilo v nedìli ve starobylém chrámu nedalekého bavorského mìsta Tirschenreuthu renomovanému orchestru Europa Galante.
Toto komorní tìleso nemusí znalcùm dobové barokní interpretace nikdo pøedstavovat. Mo¾nost nav¹tívit jejich vystoupení pøímo v na¹em regionu si proto nenechalo ujít opravdu hodnì náv¹tìvníkù z èeské strany.
Provozování staré hudby pod vedením umìleckého vedoucího a houslového virtuosa Fabia Biondiho je natolik zvlá¹tní a na zá¾itky bohaté, ¾e opravdu stojí za to je sly¹et a zhlédnout.
Obsazení bylo komornìj¹í, ale zvuk se v prostorách kostela nesl plnì a ¾ádný detail jednotlivých dobových nástrojù nebo alespoò jejich kopií nebyl zastøen. Barokní kontrabas umocòoval spolu s basem kontinuem (cembalo) pøíjemnì celé provedení, pøevá¾nì z dìl slavného italského skladatele pozdního baroka Antonia Vivaldiho.
Právì v Biondiho podání je vyu¾it náboj a emocionální vypìtí s modulacemi ve skladbách Vivaldiho pøímo netypicky a s notnou dávkou dramatiènosti. Vedení jednotlivých hlasù bylo perfektní a nepostrádalo barevnost a u¹lechtilost jednotlivých nástrojù. V plnì obsazeném kostele se po provedení programu skladeb dávaly dal¹í pøídavky a tím obecenstvo dávalo najevo svou spokojenost a úctu.
Concerto pro mandolínu, pøednesené sólistkou Soniou Mauerovou, neslo prvky perfektnì zvládnuté techniky na tento nástroj. Ladìní smyècových hudebních nástrojù je pøi dobové interpretaci jiné, ne¾ jsme bì¾nì zvyklí, a proto staèilo zavøít oèi a èlovìk se mohl alespoò na chvíli ocitnout o 350 let døíve. Jedineèný zá¾itek z kostela v Tirschenreuthu a provedení koncertu v nás zanechá na dlouhou dobu nesmazatelný pocit hudebního pro¾itku.
Mìsíèník "Ateliér" z 8.3.2007 o výstavì "Prùzraèný svìt" napsal:
S podtitulem Podoby vody otevøela Galerie moderního umìní v Roudnici nad Labem dal¹í z tematických výstav, vìnovanou tentokrát symbolice vody a konanou opìt v rámci festivalu Mitte Europa, Bayern –Èechy-Sachsen. Je to cesta, jak posilovat èesko-nìmeckou kulturní vzájemnost a pøitom na divácky pøita¾livých tématech ozøejmit nìkteré obecné otázky vývoje souèasného umìní.
27.03.2007
Festival uprostøed Evropy se pøedstaví 28. 3. na Zemském zastupitelství Saska v Berlínì.
Festival Mitte Europa, jeden z vybraných projektù kulturního rámcového programu nìmeckého pøedsednictví Radì EU, se pøedstaví 28. bøezna 2007 na Zemském zastupitelství Svobodného státu Sasko v Berlínì, Brüderstraße 11/12. Umìlecký øeditel Festivalu Mitte Europa, komorní pìvec prof. Thomas Thomaschke, prezentuje pøeshranièní bavorsko- èesko- saský projekt v rámci pøedná¹ky. V hudební èásti programu vystoupí Thomas Thomaschke (bas) a Jana Bou¹ková (harfa) kromì jiného také s „Biblickými písnìmi“ Antonína Dvoøáka.
pdf verze
15.03.2007
Program XVI. rocníku Festivalu Mitte Europa si mù¾ete stáhnout zde.
21.02.2007
Rozmanitost potì¹í na XVI. roèníku Festivalu uprostøed Evropy- Mitte Europa
Variatio delectat · Rozmanitost potì¹í – je mottem leto¹ního XVI. roèníku Festivalu uprostøed Evropy- Mitte Europa. Motto Festivalu Mitte Europa tak koresponduje se zámìrem Evropské unie a s pøedsednictvím SRN Radì EU, pro kterou je kulturní mnohostrannost spoleèenství státù základním parametrem a za její¾ udr¾itelnost a prohloubení se zasazuje. V tomto duchu sestavili iniciátoøi Festivalu uprostøed Evropy- Mitte Europa pestrý a rozmanitý program s mezinárodními hvìzdami, èeskými a nìmeckými umìlci a mladými nadìjnými talenty. Mezi hosty více jak 80 kulturních akcí- koncertù, výstav a workshopù budou známá jména jako je kontratenor Andreas Scholl, loty¹ská houslistka Baiba Skride, mezinárodnì úspì¹ný mladý pianista Martin Stadtfeld, chlapecký sbor Tölzer Knabenchor, norský bandoneonista Per Arne Glorvigen, Pardubická komorní filharmonie, Visegrad Baroque Orchestra, Schulhoff Quartett a renomovaný cellista Jan Vogler. Festivalové léto bude zahájeno ve vogtlandském Oelsnitz, které v leto¹ním roce slaví 650. let od pový¹ení na mìsto. 10. èervna rozezní kostel sv. Jakuba koncert Pra¾ské komorní filharmonie s èeským cellistou Jiøím Bártou pod vedením ¹výcarského dirigenta Kaspara Zehndera. Letní periodu Festivalu uprostøed Evropy- Mitte Europa zakonèí Klazz Brothers a Cuba Percussion s programem „Classic meets Cuba“ ve slavném Grandhotelu Pupp v Karlových Varech. Ji¾ 1. února byla zahájena první festivalová výstava „Prùhledný svìt“ v Roudnici nad Labem, která se pak na podzim pøesune do Pirny- Zuschendorf. „Divadelní podzim“, který poøádá Festival Mitte Europa poprvé na podzim, se uskuteèní od 7. do 11. listopadu 2007 v Plauen. Mimo jiné vystoupí divadla z Mostu, Ústí nad Labem a Chebu. Z nìmeckých divadel Mittelsächsisches Theater Döbeln-Freiberg a Eduard-von-Winterstein-Theater Annaberg- Buchholz.
Ti¹tìný program celého Festivalu uprostøed Evropy- Mitte Europa bude uveøejnìn v bøeznu.
Festival Mitte Europa byl vybrán do kulturního rámcového programu nìmeckého pøedsednictví Radì EU. Umìleckého øeditele festivalu, komorního pìvce prof. Thomase Thomaschkeho, rozhodnutí tì¹í: „Tohoto výbìru si vá¾íme a utvrzuje nás v na¹í práci, ¾e pøispíváme k evropskému porozumìní a ke srùstání evropských regionù.“
Festival uprostøed Evropy- Mitte Europa je mo¾né nav¹tívit také na webových stránkách www.eu2007.de v rubrice „Kulturelles Rahmenprogramm · Rámcový kulturní program“ => èerven.
Dal¹í informace o Festivalu Mitte Europa Vám rádi sdìlíme: fme@festival-mitte-europa.com
pdf verze
PR øeditel:
Philipp Thomaschke
presse@festival-mitte-europa.com
tel.: +49 3501 58 53 0
fax: +49 3501 58 53 23
Mù¾ete nám napsat také v èeském jazyce.
Archiv
30.7.2006
Sedm týdnù úspì¹ných èesko-nìmeckých setkání 15. roèníkù
1.6.2006
Pozvánka na tiskovou konferenci